Slovo patálie jsem poprvé slyšel v podání Miloše Kopeckého v Limonádovém Joe z úst Horáce - Hogofogo . Mělo by to znamenat něco jako průšvih, problém,fiasko,ale doufám že to tak zlé zase nebude.

Ráno naším Mercedesem se vyrazilo přes Konici do nedalekého Sloupu do samého srdce Moravského krasu.Ráno nás přivítalo celkem chladné počasí a tak sjezd ze Sloupu kolem spodku Macochy do Skalního města byl hodně studený. byla to ,ale krása ,takřka bez jediného šlápnutí se projíždělo údolím lesů a skalisek touhle přírodní památkou. Do Blanska už cesta vedla mezi auty a tak se muselo dávat pozor. Na okraji města se mělo nastoupit na zelenou turistickou ,ale část skupiny vesele poodjela na Adamov po asfaltě. To se ,ale nelíbilo trasérům a tak se museli rychle vrátit. No a tady začali první patálie ,nejprve místopředsedovi spadl fotoaparát( nutný servis) což hodně poznamenalo jeho náladu a pak ta zelená přes Čertův hrádek byla zcela nesjízdná. V prudkém svahu plného spadlých stromů a hustých houštin kde by neprošel ani princ ze Šípkové Růženky, by měli problémy turisté jít pěšky natož s kolama ,taky se cesta notně protáhla ,ale v Adamově musel přijít zasloužený odpočinek.

Cesta z Adamova už zase byla klidnější ,stará huť ,Výří jeskyně ,Výpustek .Bohužel při pozvolném stoupání do Křtin Libor přetrhl řetěz. Menší přestávka a příjezd do Křtin známých především svým zámkem a kostelem. Návštěva kostela ,prohlídka zvonkohry a pak hurá na kopec za městem kde ukazovalo stoupání v Karlově navigaci 22% , i tak nejdále dojela Dana a kousíček níž slezl negativně smýšlející místopředseda.Terénem přes Bukovku se dojelo do Bukovinky kde nám Pepa Chalupa doporučil návštěvu místní cyklistické hospody ,která pořádá četné akce pro milovníky cyklistiky jako časovku horských kol anebo orientační závod. Terén v okolí vesnice je fakt úžasný a tak by nebylo odvěci se tam ještě jednou vrátit a trochu si zablbnout. V terénu se začala místopředsedovi trošku vracet nálada a užíval si možností svého "celopéra" ,ale ten den mu nebylo přáno. Po chvíli se v jeho zadním kole objevila část větve ,která rozrazila jeho plášť a tak rychle jak odešel vzduch z jeho kola tak zmizel i úsměv z jeho rtů. Další patálie byla na světě . Náladu mu nespravil ani větrný mlýn nedaleko Kurdějova. Tam už se muselo začít improvizovat ,hodin přibývalo a tak se část treku musela zkrátit. Karel nahlásil jména dvou vesnic kterými máme projet ,ale mi netrefili ani jednu . Zato se dorazilo k televiznímu vysílači Kojál a já jen doufám ,že svou negativní energií jsem neovlivnil jeho provoz.

Přesto závěrečná červená před Šošůvkou my náladu trochu spravila ,jen já, terén plný kořenů a kamení a celkem náročné stoupání , to by mi celkem šlo . No a pak už jen prudký závěrečný sjezd (14%) do Sloupu k autu a hurá domů. Při cestě domů se zastavilo na menší přestávku a při zavírání dveří zůstala nechtěně Pavlovi klika v ruce. Patálie byli dokonány. Doufám ,že se brzo podaří vše opravit a na další trek se opět vrátíme v plné síle a dobré náladě .

P.S. I tak si ale myslí ,že tenhle trek stál za to a ještě dlouho na něho budeme vzpomínat :-))))))))))))