Ačkoli je cyklo sezóna v plném proudu, našich výletů je jako šafránu. Od posledního pořádného výjezdu uběhl měsíc. Jedním z mnoha důvodů absencí je určitě ráz počasí. Král větrů o sobě dává každý den rázně vědět a tak se dá říct, že je to tady jak na "větrově".
Přesto jsme se k tomu postavili čelem a využili oslav prvního máje k dalšímu zajímavému treku. První máj není jen lásky čas, je to také den pracovního klidu a to je jistě důvod k pořádání různých aktivit. Jednou z nich byl i hvězdicový pochod na Sovinec, který pořádal Spolek Staré Sovinecko. Více či méně mě při plánování trasy jejich nápad inspiroval. Šlo jen o to co nejvíce obsáhnout trasu pochodu.
Pravidelní čtenáři mých článků si nemohli nevšimnout mé záliby v kopcovitých terénech. Vysoká Roudná nad Řídečí splňuje ta nejvyšší očekávání. O tom jsem se přesvědčil na zimním pochodu KČT Šternberk. Věděl jsem o velmi dobré asfaltové cestě přes vrchol do Mutkova a tak nebylo pochyb o zařazení tohoto úseku do mapy. První třetina cesty se pomalu klikatí a vy pozvolna stoupáte vzhůru. Jen co se nabažíte přijde náhlý zlom a pevně věřím tomu, že za druhou třetinu by mě mnozí poslali minimálně do horoucích pekel. Závěr se pak už musí dojet, protože stejně nic jiného nezbývá.
Na vrcholu Roudné stojí vysílač. K němu by jste se dostali lesní zpevněnou cestou od nedaleké lovecké chaty, stojící na pomyslném nejvyšším bodě asfaltky. Před lety jsem tudy projížděl a přes hustý les nebyl vysílač viděn. V současnosti kvůli kůrovcové kalamitě a několika silným vichrům je prostor takřka odlesněn. O tom se můžete přesvědčit z následujících fotografií. Jako dobrý nápad se jeví myšlenka KČT Šternberk postavit tady rozhlednu.
Po krátkém odpočinku se pokračovalo dále. Následoval sjezd do Mutkova a Huzové po silnici na Šternberk. Tenhle kraj je pro cyklistiku jako stvořený. Zdejší terénní členitost naprosto vylučuje stav nečinosti. Pořád je to nahoru a dolů, ale ta nádhera když nahoru vyjedete. Na nekonečných loukách posetých pampeliškami se pasou stáda krav. Kolem cest malé vesničky s ruinami starých domů či hospodářských stavení z dob minulých, no a na obzoru stále ještě zasněžené vrcholky Jeseníků. Divím se tvůrcům Cyklotoulek České televize. To se pořád jezdí jen kolem Labe a nebo Vltavy a toto nadpozemno zůstává lidem utajeno. A když už si myslíte,. že nemůže nic přijít, zjeví se před Vámi hrad Sovinec. Ten sice už dávno neplní úkoly kvůli nimž byl postaven, přesto však ten pocit krásy ještě více umocňuje.
V tuto chvíli se nemá cenu více rozepisovat. Tenhle rok se sem určitě vrátíme. Na prázdniny mám v šuplíku dvě zajímavé etapy. Ta první s pracovním názvem " hornoměstská mise" a ta druhá nás zavede přímo do Huzové, kde je každoroční ukončení prázdnin, čehož využijeme k podrobnějšímu prozkoumání okolí. Prozradím jen dvě novinky Přírodní park Veveří a polní cesta z Jiříkova na Sovinec.
https://www.turistika.cz/mista/huzova-cast-veveri/detail
Než skončím chtěl bych ještě připomenout, že účastníky pochodu jsme potkali jak při cestě z Kněžpole do Jiříkova, tak i na zelené turistické z Dlouhé Loučky před Sovincem. Vypadalo to na hojnou účast a to je určitě dobré znamení, že akce bude v budoucnu pokračovat.
. Všechny fotky také na :
https://yhnek.rajce.idnes.cz/Prvomajove_Sovinecko_-_Huzova%2C_Arnoltice%2C_Knezpole%2C_Jirikov_-_Turiste_Medlov_2019
Tak jak profesionálové zahajují Ardenské jarní klasiky tak i naše letošní jaro mělo nádech přípravy na celou sezonu. Ten kdo s Hynkem postupně ochutnal Bušín, Rampach a jako perlu vrchol Roudné ( škoda že jste neviděli jak jsem kroutil očima ve střední pasáži ) toho už nějaký Hartinkov nemůže znepokojit. S dobrým pocitem že to co bolí ,zároveň i roste a s tou nádhernou jarní přírodou kdy všechno kvete a voní kolem Vás se pocit únavy rychle vytratí. Odměna v podobě Bernarda 11 jako povolený doping byla další motivací ( všichni znáte ten pocit že se Vám ústa ani neodlepí a pak přijde ten slastný okamžik )
Tak Hynku , díky za jarní přípravu a snad se brzy uvidíme se na dalším treku :-)