Sobotní ráno jak vymalované ( a naštěstí ne tak tropické jako předchozí dny ), tak to musí být ten správný čas na menší vyjížďku za dalším zákoutím naší země. Naplánovaná cesta se všemi natěšenými cyklisty do Borové mohla začít a musím podotknout, že se žádným zpožděním ( tím to Vám všem děkuji , jednomu účastníku zájezdu zvláště) . Hned po příjezdu do Borové proběhlo bleskové vyložení kol z nového vozíku ( zatěžkávací zkouška proběhla úspěšně, slovy řidiče- drží jak hrnec na prdel) a vyjelo se na trasu kratšího treku a to hned po pár metrech do terénu. A musím pochválit traséry že celý trek se odehrával na krásných MTB stezkách , asfaltu jsme zahlédli jen pomálu při přejezdech vesnicemi a městečky.Jako první krátká zastávka proběhla u zříceniny středověkého hradu Závada ( ale všechny kameny už jim odnesl čas) tak alespoň jedna společná fotka , pár bodnutí od včel a rychle k zámečku Šilheřovice

Jak je tento zámek krásny tak bohužel nevládne tady příliš vlídná atmosféra pro turisty (možná proto že patřil i rodu Rotschildů do roku 1945) a místní správce nebo pobuda nám neumožnil fotku (z důvodů probíhající svatby ) Ale to by nebyl správný spolek turistů aby si nenašel cestu ke své fotce. S heslem když to nejde zepředu, tak to půjde zezadu, jsme zvládli i tuto menší výzvu ( a dokonce i přes golfové hřiště , to byl panečku zážitek). Po krátkém občerstvení (doslova po pár pivech jménem škopek, ideální to jméno pro náš národní mok) jsme začali stoupat k jednomu z hlavních bodů našeho treku -Areál opevnění Hlučín-Darkovičky . A tam jsme získali fotky na které se bude s úsměvem vzpomínat za dlouhých zimních večerů a výročních schůzich.

Dokonce jsme zvládli jednu trysko prohlídku opevněného bunkru s příjemným průvodcem ( tady jsem zaznamenal u jednoho našeho člena docela obstojné znalosti). To už nás ale tlačil čas a tak proběhl přesun do Dolního Benešova na nezbytné občerstvení. Tady se Hynek na chvíli odpojil a zaznamenal jeden příběh ( krycí název El Capitano ) který Vám popíše sám .

To už na nás ale netrpělivě čekali v Bolaticích v hospůdce U Kozla kde bylo pro nás připraveno opět výtečné koleno ( klobouk dolů jak ho umí připravit )

Tak doufám že jste si nenáročnou vyjížďku užili stejně jako já . Poděkuji trasérům za vybranou MTB trasu a zorganizování občerstvení , řidiči za plný chladící box ( nenechal nás vyschnout) , babičce za skvělé koláče, fotky od Milana no a nezbývá než se těšit na další trek.

Poprosím ještě Hynka o sdílení dalších nezapomenutelných fotek :-)